Morový sloup
Na místě starého mariánského sloupu se roku 1679 městská rada usnesla postaviti na paměť velkého moru sužujícího město v letech 1679-1680 sloup morový. Tento morový sloup, nacházející se v horní partii náměstí Svobody, byl však v podobě, jak ji známe dnes, vztyčen až roku 1689.
Kamenické práce provedl Bartoloměj Rabensteiner a Ondřej Brand, zednické práce měl konat Jan Kř. Erna, tesařské Jan Ebenberger a sochařské Ferdinand Pfaundler. Ten však dokončil jen sochu Panny Marie pro ústřední sloup a sv. Rozálii v jeskyni, neboť koncem roku 1681 zemřel. Městská rada tak zbývající sochařskou výzdobu zadala Baltasaru Frobelovi a Janu Kašparu Pröbstlovi. Ti měli udělat čtyři sochy morových světců, a dosud nehotovou hlavici na ústředním sloupu a opraviti mariánskou sochu i sv. Rozálii. Městská rada se přitom s Pröbstlem asi nepohodla, neboť ke konci roku 1687 uzavřela smlouvu s italským mistrem Jakubem Conenallem a svěřila mu provedení hlavice. Jak Frobel, tak Pröbstel protestovali, že se práce zadává cizímu, svobodnému tovaryši. Také kameník Brand zemřel již roku 1683 a v práci na morovém sloupu pak pokračoval kameník Bernard Heger z Brna.
Spodní část architektury sloupu tvoří hranolovitý podstavec s grottou (uvnitř sv. Rozálie) a pamětními nápisy. Podstavec završuje průběžná římsa, nad níž jsou umístěny čtyři postamenty se sochami morových světců – sv. Šebastiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaveria. Uprostřed na soklu s kartušemi je sloup s kompozitní hlavicí, na níž stojí Panna Marie s dítětem.
Morový sloup je někdy považován za dílo dvou dob. Architektura s ornamentem ukazuje na barokní umění 17. století, kdežto postranní plastiky morových světců prozrazují již ducha 18. století.
Kamenické práce provedl Bartoloměj Rabensteiner a Ondřej Brand, zednické práce měl konat Jan Kř. Erna, tesařské Jan Ebenberger a sochařské Ferdinand Pfaundler. Ten však dokončil jen sochu Panny Marie pro ústřední sloup a sv. Rozálii v jeskyni, neboť koncem roku 1681 zemřel. Městská rada tak zbývající sochařskou výzdobu zadala Baltasaru Frobelovi a Janu Kašparu Pröbstlovi. Ti měli udělat čtyři sochy morových světců, a dosud nehotovou hlavici na ústředním sloupu a opraviti mariánskou sochu i sv. Rozálii. Městská rada se přitom s Pröbstlem asi nepohodla, neboť ke konci roku 1687 uzavřela smlouvu s italským mistrem Jakubem Conenallem a svěřila mu provedení hlavice. Jak Frobel, tak Pröbstel protestovali, že se práce zadává cizímu, svobodnému tovaryši. Také kameník Brand zemřel již roku 1683 a v práci na morovém sloupu pak pokračoval kameník Bernard Heger z Brna.
Spodní část architektury sloupu tvoří hranolovitý podstavec s grottou (uvnitř sv. Rozálie) a pamětními nápisy. Podstavec završuje průběžná římsa, nad níž jsou umístěny čtyři postamenty se sochami morových světců – sv. Šebastiána, sv. Rocha, sv. Karla Boromejského a sv. Františka Xaveria. Uprostřed na soklu s kartušemi je sloup s kompozitní hlavicí, na níž stojí Panna Marie s dítětem.
Morový sloup je někdy považován za dílo dvou dob. Architektura s ornamentem ukazuje na barokní umění 17. století, kdežto postranní plastiky morových světců prozrazují již ducha 18. století.
První jarní úroda
21. 03. 2024 Lenka Sedláčková zobrazit
Tak nám včera začalo jaro a první letošní úroda celých nádob na
sebe nenechala dlouho čekat…
Lokalita: Brno, ražba kanalizace na ulici Leitnerova, dvě
odpadní jímky z období 14...